Investování do akcií je základním stavebním kamenem každého dlouhodobého investora. Pojďme se společně podívat, jaký názor má na akciovou alokaci Diverzo. Do detailu rozebereme jednotlivé části přístupu k akciovým investicím.
Obsah článku
- Z čeho vycházíme v analýze
- Hodnota nebo růst?
- Benchmark Diverzo akciové strategie
- Historická výkonnost
- Nákladovost investičních nástrojů
- Rozvinuté vs. rozvíjející se trhy
- Preferujeme USA
- Evropa
- Technologie
- Defenzivní sektory
- Dividendové akcie
- Energetický sektor
- Závěrečné doporučení
Z čeho vycházíme v analýze
Rozbor akciové strategie který vás zde čeká není individuálním investičním doporučením, ale pouze informativní analýzou. Další právní a riziková upozornění najdete na konci tohoto článku. V případě investování si udělejte vlastní výzkum, nebo se poraďte s licencovaným poradcem, jako je například Jan Kolenský z Diverza.
Ještě než začneme, dodejme pár základních informací ze kterých budeme v tomto článku vycházet. Analýza je psána pohledem členů investičního týmu Diverza. Tedy investorů, kteří preferují akciové investice jako základ celoživotního investičního plánu s investičním přístupem dlouhodobé ochrany majetku. Cílem této strategie není hledat krátkodobé investiční příležitosti, ani vyhledávat konkrétní akciové tituly.
Přinášíme pohled, jak nastavit strategický a dlouhodobý směr při investování do akciových sektorů a regionů, které mají nejlepší vyhlídky do budoucna. Expozici na tyto trhy získáváme pomocí nástrojů kolektivního investování jako jsou ETF a aktivně řízené fondy. Tento přístup je navíc dostatečně pasivní a tím šetří čas a energii investorů, kteří se mohou věnovat rodině, koníčkům nebo své produktivní práci.
Hodnota nebo růst?
Diverzo akciová strategie je modelová strategie, která reprezentuje základní rozložení dvou samostatných akciových strategií – Inovativní a Hodnotové, a to v poměru 50:50. Toto základní rozložení sleduje většina klientů Diverza, ale v některých případech se může lišit. Více se dozvíte v metodice k této strategii.
Inovativní strategie je růstová strategie založená na investování do sektorů, které mají potenciál změnit současné fungování světové ekonomiky. V dobách recese na akciových trzích bude Inovativní strategie ztrácet nejspíše více, než hlavní indexy jako S&P 500 nebo MSCI World. Ale ve fázi růstu ekonomiky očekáváme od Inovativní strategie výnosy vyšší než trh.
Hodnotová strategie je založena na investování do stabilně ziskových podniků, které v dobách krize mají tendenci méně klesat a jsou více předvídatelné. U Hodnotové strategie očekáváme nižší kolísání než trh a stabilnější růst hodnoty investice.
Cílem Diverzo strategie je dosahovat nižšího kolísání a podobné nebo dokonce vyšší výkonnosti než indexy S&P 500 a MSCI World. Současně je klíčovou vlastností možnost úpravy poměrů mezi Inovativní a Hodnotovou složkou dle životních situací individuálních klientů.Benchmark Diverzo akciové strategie
Hlavní srovnávací benchmark je pro strategii světový index MSCI World. Jde o jeden z nejznámějších a nejrozšířenějších indexů na světě, který je počítán již od roku 1969. Tento benchmark má konzistentní a transparentní metodologii. Diverzo akciová strategie cílí na podobné regionální rozložení jako jeho benchmark.
Historická výkonnost
V dlouhodobém porovnání historické výkonnosti s benchmarkem si Diverzo strategie vede o několik procentních bodů ročně lépe. Při porovnání s jiným, tentokrát známým americkým indexem S&P 500 si drží přibližně srovnatelnou výkonnost. Toto srovnání se nabízí, jelikož 75% Diverzo strategie je alokováno do firem v USA. Zopakujme ale, že ambicí strategie není překonávat Ameriku, ale držet s ní a s MSCI World krok a přitom lépe řídit riziko.
Jádro strategie se skládá z pasivních ETF fondů, které tvoří skoro ¾ z celku. ETF jsou zaměřené na nejvýznamnější sektory a regiony. Pro doplnění používáme institucionální třídy nejlepších aktivně řízených fondů ve svém segmentu. Např. pro segment umělé inteligence nebo pro dividendové akcie.
Je pravda, že aktivně řízené fondy mají jednoznačně vyšší náklady než ty pasivně řízené a většina z nich dlouhodobě nepřekonává trh ani svůj benchmark. Samozřejmě ale platí, že nelze hodnotit jednotlivé fondy podle charakteristiky celého segmentu. I mezi aktivními fondy se nacházejí výjimky a v některých specifických sektorech a regionech je aktivní správa dokonce žádoucí z pohledu řízení rizika.
V méně transparentních regionech a menších sektorech mohou být indexy, na které jsou ETF navázané, příliš rizikové. V případech jako jsou například dividendy nebo mále skandinávské společnosti může být bezpečnější obrátit se na zkušené odborníky z těchto odvětví, než kupovat celý trh. To se projevuje především v době poklesů trhu, kdy trh jako celek zpravidla klesá více než kvalitní společnosti.
V některých menších sektorech a regionech jsou ETF kopírující index také málo likvidní, jelikož nejsou tak zavedené ani oblíbené, proto můžeme riziku nízké likvidity aktivními fondy předcházet. Pro ilustraci uveďme například Českou republiku, kde sice v rámci těchto portfolií neinvestujeme, ale problematiku je možné hezky popsat, jelikož žádné ETF s tímto zaměřením neexistuje.
Nákladovost investičních nástrojů
Pro investování do aktivně řízených fondů navíc využíváme institucionální třídy, které mají nižší náklady než třídy pro běžné zákazníky. Tyto třídy fondů dokážeme díky koncepční práci se strategií jako celkem začlenit i do drobných portfolií klientů a tím snižovat nákladovost oproti stejným nástrojům nakoupeným individuálně v investičních platformách, bankách nebo u poradců na volné noze.
Akciové aktivně řízené fondy mají v průměru celkovou roční nákladovost (TER) kolem 2 % p.a. Díky institucionálním třídám se dá nákladovost aktivně řízených fondů v našich portfoliích snížit až na 1 % p.a.
Celková nákladovost spojená se správou všech ETF a aktivně řízených fondů ve strategii (TER) je 0,6 % p.a. Nákladovost počítáme jako vážený průměr nákladovostí všech investičních nástrojů ve strategii.Platforma, přes kterou s klienty investujeme v Diverzu umožňuje nakupovat frakční ETF a již zmíněné institucionální třídy fondů. Jelikož se ale celá strategie skládá z 11 investičních nástrojů, zůstala minimální investice na 5 000 Kč měsíčně nebo jednorázově.
V případě, že si budete chtít strategii poskládat sami u svého brokera, nákladovost se pravděpodobně lehce zvýší díky absenci institucionálních tříd aktivních fondů. S velkou pravděpodobností počítejte také s větší minimální investicí, jelikož spousta platforem neumožňuje frakční nákupy fondů.
Rozvinuté vs. rozvíjející se trhy
Rozvíjející se trhy máme ve strategii jen z malé části, jelikož nám nepřijdou v poměru výnosu a rizika atraktivní. Historicky nepřinášely rozvíjející se trhy vyšší výnos než země rozvinuté jako USA, Kanada, západní Evropa, Japonsko nebo Austrálie. V tomto ohledu se inspirujeme již zmíněným benchmarkem MSCI World.
Zajímá vás více do hloubky porovnání výkonnosti Rozvíjejících se trhů s těmi vyspělými? Podívejte se na grafy dlouhodobého porovnání od roku 1987 na stránce Long Term Trends.Rozvíjející se ekonomiky mají především politická rizika. Největší společnosti v těchto ekonomikách jsou buď zcela nebo z větší části vlastněné státem. Ten může rozhodovat o směřování dané společnosti nebo celého odvětví.
Politická rizika můžeme dále rozvést do rizik legislativních, tedy rizik spojených s neobjektivními soudními spory, nebo rizika nedostatečného dohledu, nekalé soutěže a netransparentních auditů společností. Všechna tato specifická rizika mohou zvýšit šanci, že investici se nebude dařit nebo dojde k trvalé ztrátě aktiv.
Z důvodu aplikování přístupu ochrany majetku, který znamená peníze především neztratit, jsme se rozhodli příležitosti v rozvíjejících se trzích upozadit. Proto alokujeme do těchto regionů pouze 2 % z celkového portfolia a to i za rizika ušlé příležitosti. Tedy situace kdy nedoručíme vyšší výnos, který tyto regiony mohou v budoucnu doručit.
Preferujeme USA
USA má v Diverzo strategii o něco vyšší zastoupení (76 %), než je toto zastoupení ve světovém indexu MSCI World (67 %). Není ale koncentrace USA příliš vysoká?
Spojené státy dokázaly dosáhnout současné velikosti a dominance na finančních trzích především díky kombinaci podpory kapitalismu, to znamená příznivého podnikatelského, politického prostředí a technologického pokroku. USA jsou velký, stabilní a rozumně regulovaný trh, ve kterém se dobře podniká i investuje.
Dokud v USA zůstane příznivé prostředí, tak bude nový kapitál do země stále proudit. Jak od malých investorů prostřednictvím jejich vyspělého finančního systému, tak od globálních hráčů prostřednictvím přímých investic.
Největší společnosti z USA jsou globální korporace, které prodávají produkty a služby po celém světě. Investoři do těchto společností tak získávají expozici na zisky a hodnotu, která vzniká globálně. Pokud vás zajímá z jakých regionů tyto zisky plynou, přečtěte si článek od S&P.Na první pohled se může zdát, že Spojené státy mají pouze technologické firmy. Nejde ale pouze o technologický sektor, největší společnosti pocházející z USA jsou také ze sektorů spotřebního zboží, zdravotnictví nebo dokonce z bankovnictví a podnikají po celém světě.
Evropa
Evropa je narozdíl od USA dlouhodobě pro společnosti přeregulovaná a roztříštěná v názorech. Nedochází tak k potřebné inovaci a rozvoji. Zahraniční kapitál sem zdaleka tolik neproudí, protože investoři raději vyhledávají společnosti, které mají příznivější prostředí pro podnikání.
Celá Evropa ale určitě není v tomto ohledu stejná. Rozdíl je především mezi zeměmi, které jsou v Evropské unii a rozvinutými zeměmi, které jsou mimo EU, ale úzce s ní spolupracují. Ještě znatelnější rozdíl je, ale mezi zeměmi, které nejsou součástí Eurozóny, to znamená země, které nemají za hlavní měnu euro.
Vyspělé země, které nemají euro nebo nejsou součástí Evropské unie jsou např. Švýcarsko, Velká Británie, Dánsko, Norsko nebo Švédsko. Tyto země jsou na tom ekonomicky dobře a patří mezi nejbohatší a nejrozvinutější země v Evropě.
Samotný region severských zemí (Nordic*), tedy Norsko, Dánsko nebo Švédsko máme v portfoliu nadvážené i z důvodu příznivějšího podnikatelského prostředí. Aktivně se zde zaměřujeme především na malé inovativní společnosti s vyšším potenciálem růstu a stabilním právním prostředím.
Především se však snažíme vyhýbat zemím, které platí eurem. Důvodem je problém týkající se vysokého zadlužení především jižních států jako, je Itálie, Portugalsko, Španělsko nebo Řecko.
Díky společné měně se tento problém týká nejen výše zmíněných zemí, ale všech zemí které euro přijaly. Například Německo je zemí, která je v poměrně dobré ekonomické kondici, ale v případě problémů jižního křídla mu musí ekonomicky pomáhat, aby zachránila jejich společnou měnu.
Obdobně ochranářsky se musí chovat také Evropská centrální banka (ECB). Ta nemůže zvyšovat úrokové sazby tak, jak by bylo potřeba, jelikož by vyšší náklady na splátky dluhu jižní křídlo eurozóny neustálo. Touto omezenou monetární politikou ECB se dále snižuje konkurenceschopnost všech členů platící eurem.
Technologie
Největší rozdíl při srovnání Diverzo akciové strategie s indexem MSCI World je v sektoru technologií. Technologiím věříme dlouhodobě a v horizontu několika desítek let budou mít dle našeho názoru zásadní vliv na dění ve světě a tvorbu hodnoty.
Sektorová alokace Diverzo portfolia a MSCI World
V současnosti jsou technologické firmy největšími společnostmi na světě. Známým příkladem je tzv. big tech, tedy Apple, Microsoft, Google (dnes již Alphabet), Amazon a Facebook (dnes již Meta). Facebook sice již nepatří mezi top 5 firem na světě, ale stále hraje ve světě technologií a akcií významnou roli.
Očekáváme, že dominance firem používajících nejmodernější technologie bude pokračovat i v dalších desetiletích. Big tech se neustále rozšiřuje, transformuje a nepodniká pouze ve svém původním segmentu. Amazon, který začínal jako prodejce knížek, nyní investuje masivně do rozvoje sektoru zdravotnictví a umělé inteligence. Apple stále více proniká do sektoru vývoje elektromobilů. Právě rozšířením podnikání do nových sektorů, jako je například ten automobilový, se snaží technologicky zdatné firmy navýšit ziskovost své společnosti a tím si zvýšit tržní podíl a význam ve světové ekonomice.
Technologický sektor je sám o sobě rozmanitý a přináší prostor pro růst. Ať už se jedná o vývoj software, výzkum umělé inteligence nebo obyčejnou online reklamu. Ale právě rozšiřování do tradičních odvětví a jejich kreativní transformace nebo někdy destrukce, nám připadá jako příležitost. Na řadě je nyní zdravotnictví, logistika, energetika, vzdělávání, zábavní průmysl, nebo i sektor zemědělství.
Zajímá vás více do hloubky, proč a v jakých sektorech docházelo v posledních 10 letech k významné transformaci zapříčiněnou technologiemi? Přečtěte si článek Why software is eating the world z roku 2011 ve které tyto proměny a jejich důvody popsal známý investor Mark Andressen.Podle našeho názoru dává smysl mít v portfoliu technologie dlouhodobě nadvážené, dokonce ještě více, než je současně ve světových indexech. Možná se jim nebude vždy dařit v krátkodobém horizontu, např. v období vysokých úrokových sazeb, ale v dlouhodobém horizontu mají nejlépe nakročeno k tomu, aby překonávaly ostatní sektory.
Defenzivní sektory
Příležitosti k nadvýkonnosti jsme již probrali, podívejme se nyní na ochrannou část portfolia. Oproti ostatním sektorům totiž také silně nadvažujeme spotřební defenzivní sektor (tzv. consumer staples), zdravotnictví a finance.
Typickými zástupci spotřebního defenzivního sektoru jsou společnosti, jejichž produkty využíváme každý den. Např. Procter & Gamble (Ariel, Gillete, Pempers,…), Nestlé (Maggi, Nescafé, KitKat,…) nebo například Coca–Cola. Zástupci ze zdravotního sektoru jsou např. Pfizer, Novartis nebo i Johnson & Johnson.
Tyto sektory poskytují stabilní zisky téměř za jakékoliv situace v ekonomice, jelikož jsou jejich produkty nakupovány i když se ekonomice nedaří. Navíc v dobách krize a recese tolik neklesají, jako ostatní sektory a v některých situacích se může stát, že neklesají vůbec, i když se ostatním sektorům nedaří.
Finanční sektor je také svým způsobem stabilní, sice některá jeho část, např. bankovní sektor, reaguje na cykly v ekonomice, ale z dlouhodobého hlediska poskytuje stabilní zisky. Do finančního sektoru patří kromě bank především pojišťovny nebo společnosti zabývající se správou majetku. Oproti ostatním sektorům i tento sektor lehce nadvažujeme.
Dividendové akcie
Zástupci z výše zmíněných sektorů patří často mezi tzv. dividendové akcie. Jedná se o společnosti, které mají svůj největší růst již za sebou a dostaly se do stabilnější fáze růstu a distribuce hodnoty. Zisky plynoucí z podnikání vrací akcionářům ve formě výplaty dividend.
Některé hodnotové společnosti, ale dividendy nevyplácejí, jelikož raději realizují tzv. zpětný odkup akcií. Jde o situaci, kdy společnost nakupuje na burze své vlastní akcie. Tím je stahuje z trhu a automaticky zvyšuje hodnotu všech ostatních akcií v oběhu. Akcie společnosti se tím stávají vzácnější a tím i hodnotnější pro stávající akcionáře.
Dividendové tituly máme nadvážené především v rámci Hodnotové strategie a roční dividendový výnos pro naši celkovou Diverzo strategii je aktuálně 2,37 %. MSCI World má pro srovnání dividendový výnos 2,44 % a S&P 500 jen 1,85 %. Náš dividendový výnos je o trochu nižší než u MSCI World, jelikož některé hodnotové společnosti nevyplácí dividendy akcionářům, ale realizují již zmiňovaný zpětný odkup akcií.
Připomínáme, že hodnotovou strategii lze v celém poměru akciové složky nadvážit oproti strategii Inovativní a tím dosáhnout ještě většího zastoupení defenzivních a dividendových akcií.
Upozornění: Výplaty dividend podléhají u fyzických osob v České republice jiné formě zdanění, než dlouhodobé investice do akcií, které jsou po 3 letech osvobozeny od 15% daně z výnosu. Z těchto daňových důvodů může v některých případech dávat smysl investice do dividendových fondů a ETF, které samotnou dividendu nevyplácí investorům, ale reinvestují ji zpět do fondu.
Zde ale znovu platí, že vhodnou investiční a i daňovou strategii je doporučené konzultovat se svým finančním i daňovým poradcem.Energetický sektor
Při srovnání sektorů Diverzo strategie s indexem MSCI World lehce podvažujeme energetický sektor. Vadí nám mimo jiné, že tento sektor je velmi cyklický a špatně předvídatelný díky emisním povolenkám, válkám a s nimi spojenými výkyvy v cenách energií jako strategické surovině. Také současná politická podpora obnovitelných zdrojů může tradičním hráčům z odvětví do budoucna komplikovat jejich podnikání.
Jedinou výjimkou jsou čisté obnovitelné energie. Na tomto subsektoru se nám kromě potenciálu rozvoje odvětví, nejen díky politické podpoře, libí, že je zaměřený na udržitelný způsob podnikaní. Tedy že nezatěžuje životní prostředí, jako tradiční energetické sektory zaměřené na spalování fosilních paliv. Udržitelnost je pro nás důležitým alternativním cílem našich investičních strategií, jelikož cítíme zodpovědnost za budoucí vývoj planety pro naše potomky.
Do čisté energie se tedy investice přímo nabízí. Přináší jak dlouhodobý prospěch pro naši planetu a dlouhodobou udržitelnost, tak potenciál nadvýnosu spojeného s přílivem nového kapitálu a podporou odvětví ze strany vlád a velkých korporací.
Elektrifikace a obnovitelné zdroje energie vykazují zrychlený a dlouhodobý růst. V roce 2035 bude globální energetický mix ze 32 % zastoupen obnovitelnými zdroji, vodíkem a syntetickými palivy a do roku 2050 se tento podíl navýší na 50 %. Více informací se dočtete v reportu Global Energy Perspective 2022 od konzultační společnosti McKinzey.Závěrečné doporučení
Pokud vám náš investiční přístup přijde zajímavý, doporučujeme vám stáhnout infolist se složením fondů a detailním souhrnem, který aktualizujeme každý měsíc. Současně si nezapomeňte přečíst metodiku akciové strategie, která vám pomůže pochopit, jak při investičním poradenství pracujeme s našimi klienty.
Všechny zde získané informace můžete využít buďto samostatně při skládání vlastní strategie, případně se obrátit na Jana Kolenského, který vám pomůže zasadit akciové investice do celkového investičního plánu, který bere v potaz strukturu vašeho majetku a aktuální životní situaci.
Veškerá data jsou platná k 31. 12. 2022
Upozornění: Informace obsažené v tomto článku vychází z relevantních databází a zdrojů a jsou publikované v nejlepší víře. Přesto tyto informace uveřejňujeme bez nároku na jejich přesnost či správnost. Tyto informace nejsou individualizovaným investičním doporučením. Každé investici by mělo předcházet zhodnocení cílů, majetkových poměrů a preferencí každého investora. Historické výnosy nemůžou v žádném případě sloužit jako spolehlivý ukazatel či záruka budoucích výnosů. S investováním jsou spojena rizika a potenciální investoři svá investiční rozhodnutí činí samostatně a nesou za ně plnou odpovědnost.
Daniel je analytik a nejmladší kolega našeho týmu. Studuje Oceňování podniku na VŠE v Praze. Specializuje se na finanční analýzu a stará se o Diverzo portfolia. Jeho dlouhodobým cílem je vzdělávat veřejnost ve finanční gramotnosti a investování.
Daniel je kromě financí také trenérem v šachovém oddílu TJ Kobylisy.
Lubomír je na jedné straně zkušený poradce, na straně druhé lektor který učí na Vysoké škole Ekonomické v Praze. V Diverzu je garantem investiční strategie, vzdělávání a digitálních aktiv.
Lubomír je také členem Asociace finančních poradců ČR a získal řadu certifikátů a osvědčení od ČNB a profesních organizací.
